Čistota komerčně dostupných chemikálií je na jejich balení označována zkratkami definovanými českou normou. Mezi nejznámější patří: č. (čistý), p. a. (pro analýzu) nebo ch. č. (chemicky čistý). V praxi je ovšem jejich použití nekonzistentní a je třeba si vždy kontrolovat udávaný podíl čisté látky. Znalost těchto zkratek nám umožňuje rozeznat kvalitnější a méně kvalitní produkty jednoho výrobce a může nám pomoci s orientací v nabídce chemikálií. Pro podrobnější informace o těchto kategoriích doporučujeme článek Ing. Petra Švece na našich stránkách.
Mohlo by se zdát, že tím všechny starosti končí a stačí si vybrat chemikálii požadované čistoty. Opak ovšem může být pravdou. Některé aplikace vyžadují velice nízkou míru kontaminace konkrétními látkami, zatímco k jiným nečistotám nejsou senzitivní.
Máte-li štěstí, v nabídce naleznete chemikálii speciálně upravenou pro danou aplikaci, jako například hořčík dle Grignarda pro syntézu nebo ethanol pro UV spektroskopii. V opačném případě Vás čeká práce detektiva na vlastní pěst. Začít můžete ve specifikacích jednotlivých produktů, které obvykle najdete v nabídkách výrobců chemikálií. V nich se nejčastěji dozvíte obsahy několika málo konkrétních nečistot, které je výrobce povinen zveřejňovat před uvedením na trh. Ten, kdo požaduje něco navíc, má smůlu. V takovém případě jste odkázáni na provedení vlastních analýz.
Sám jsem se dostal do situace, kdy jsem obcházel sousední pracoviště a žádal o dovolení odebrat vzorek chemikálie a sebrané vzorky jsem poslal k analýze. Tímto způsobem jsem nalezl vhodnou chemikálii, kterou jsem s kolegy následně vyměnil za naši. Z mých analýz bylo totiž zjevné, že i dvě šarže chemikálie stejného výrobce se od sebe mohou lišit.
Jménem týmu společnosti VERKON doufám, že se do podobně svízelných situací budete dostávat co nejméně a s chemikáliemi zakoupenými u nás budete maximálně spokojeni.
