Vážení patří k základním měřícím operacím, proto jsou váhy nepostradatelnou součástí každé chemické laboratoře či chemického provozu. Proto neuškodí, když si o jeho principech povíme něco bližšího. Co vážení ovlivňuje? Jaké existují typy vah a s jakou přesností měří? To vše najdete v následujícím článku.
Princip vážení
Proces vážení uběhl za posledních 50 let snad nejdelší trať za celá tisíciletí. Dříve se totiž používala klasická soustava: vahadlo (páka s miskami) a sada závaží k vyrovnání tíhy váženého předmětu.
Dnešní váhy fungují na zcela jiném principu – tíha, která působí na misku vah, se měří pomocí vhodného tenzometrického (siloměrného) elementu, který tíhovou sílu převádí přímo na elektrickou veličinu. Takovým tenzometrickým elementem může být např. tenký vodivý pásek nebo polovodičový krystal. Obvykle pak měříme elektrický odpor článku při zatížení nebo tzv. piezoelektrický jev (napětí).
Proč nejsou všechny váhy primitivní zařízení?
Samotný princip vážení je jasný, ale vstupuje do něj mnoho faktorů, které mohou ovlivnit výsledek:
- teplota – ovlivňuje vlastnosti měřícího elementu a její vliv se musí kompenzovat;
- tečení – tenzometrický prvek se časem při zatížení deformuje. Výsledkem je opět nesprávná hodnota;
- hystereze – vlastnost, kdy váhy zatížíme a po odstranění předmětu váha neukáže nulu, ale nějakou zbytkovou tíhu. Opět je nutno kompenzovat.
Ostatní vlivy jako vlhkost, magnetická pole, nadmořská výška a přesnost samotné vyhodnocovací elektroniky.
Přesnost měření a typy vah
V současné době se setkáme běžně s vahami, které měří s přesností na 0,1 promile, tedy jednu desetitisícinu měřené hmotnosti. U přesnosti měření je vhodné také zmínit linearitu měření, tedy zda nám váhy ukážou stejný přírůstek váhy, když přidáme třeba 1 mg látky k již váženým 10 mg nebo ke 100 g.
- předvážky – váhy s větším rozsahem měřených hodnot (desítky gramů až kilogramy) a nižší přesností. Na předvážkách si měřené množství nahrubo připravíme a v případě potřeby jej pak dovážíme na přesných analytických vahách. Předností předvážek je nízká cena a vyšší odolnost při používání.
- váhy přesné – určitý mezistupeň mezi předvážkami a váhami analytickými
- váhy analytické – kvalitní váhy s velkou přesností na cca desetitisícinu měřené hmotnosti či lépe. Váhy již mají mnoho užitečných vlastností (interní kalibrace, rychlé ustálení, propojení s PC apod.).
váhy sušicí (vlhkostní analyzátory) váhy analytické
Dále jsou to specifické váhy pro různá použití a prostředí:
váhy plošinové
,
váhy průmyslové
,
váhy sušicí
,
váhy potravinářské
. Za zmínku stojí zajímavé
váhy kapesní
– jsou velice malé (opravdu do kapsy a na baterii), jednoduché a levné. Nečekejme však od nich zázraky.
Co se týče vlastností vah, je dobré vzít v úvahu také užitečné funkce – počítání (zvážíme hmotnost např. jednoho šroubku a váhy nám ukážou, kolik jich je v celém balení), sušení (známe-li váhu suchého vzorku, můžeme pak snadno zjistit jeho vlhkost), procentuální vážení, možnost zavěšení na zeď aj.
Na co si dát pozor
Váhy jsou křehká věc a je zapotřebí se k nim chovat citlivě. Zatímco u rozbité zkumavky vidíme, že je již k nepotřebě, u vah to nepoznáme. Váhy, které nám při stěhování spadly na zem, vypadají naprosto normálně, ale ve skutečnosti jsou již k ničemu.
Váhy musíme chránit před otřesy a při vážení si musíme dát pozor na to, abychom do vážicí misky příliš neklepli, natož aby nám na ni něco spadlo.
Umístění vah musíme volit na absolutně vodorovném povrchu. Povrch také musí být pevný a nesmí se třepat. Nejlepší je pevná a těžká deska (ocel, mramor) umístěná na nějaké látce, která nepřenáší vibrace (polystyren, molitan apod.). Ideální je tzv.
váhový stůl
.
Pro další rady při výběru laboratorní váhy kontaktujte naše obchodní oddělení nebo volejte bezplatnou linku 800 221 224.
